Vítejte v Chlumu u Třeboně!
Historická stezka Chlumem je projekt, který pro vás připravili žáci místní základní školy. Stezka má celkem 6 zastavení, provede vás kilometrovou procházkou z kempu Hejtman - jih kolem zámku, po hrázi rybníka Hejtman, Křížovou cestou kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie a základní školy na komunitní Dešťovou zahradu. Každé zastavení je věnované jedné významné osobnosti, která je s historií Chlumu spjata, a příslušnému místu. Na tomto webu si můžete přečíst o každé osobnosti podrobnější text, poslechnout si fiktivní rozhovor s danou osobností (rozhovory namluvili žáci základní školy) a zahrát si i naši hru – stačí na každé zastávce zjistit indicii a na posledním zastavení odemknout boxík se zaslouženými odměnami.
Přejeme vám pěknou zábavu!
František Hrubín – básník, který našel inspiraci v Chlumu u Třeboně
František Hrubín (1910–1971) byl nejen jedním z nejvýznamnějších českých básníků 20. století, ale také člověkem, který se hluboce zamiloval do jihočeské krajiny. Zvláštní místo v jeho srdci měl Chlum u Třeboně, kam pravidelně jezdil a kde čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Rybníky zrcadlící oblohu, tiché aleje a letní soumraky v Chlumu se otiskly do jeho veršů stejně silně jako vzpomínky na dětství a mládí.
Hrubínův literární odkaz je bohatý a rozmanitý. Jako básník lásky a přírody zaujal například sbírkami Romance pro křídlovku nebo Řeka nejmenší. V té první zachytil křehký příběh letní lásky, v té druhé pak prostou krásu krajiny a jejích proměn. Vedle poezie se věnoval i próze – dětem přinesl nesmrtelné Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky, které známe nejen z knih, ale i z animovaných večerníčků. A jeho drama Srpnová neděle zůstává dodnes působivým obrazem mezilidských vztahů.
Hrubín byl básník srdcem i duší – a v jeho verších Chlum u Třeboně navždy žije jako krajina vzpomínek, touhy i pomíjivé krásy.
Pusťte si rozhovor s Františkem Hrubínem a pozorně poslouchejte.
Jeho slavná, později zfilmovaná divadelní hra se jmenovala:
- Říjnové úterý (A=7)
- Polévka ze soboty (A=4)
- Srpnová neděle (A=2)
Poznamenejte si správné číslo A a pokračujte k dalšímu zastavení.
Mikuláš Ruthard z Malešova – muž, který to uměl s vodou
Mikuláš Ruthard byl významný stavitel vodních děl a rybníkář. Pocházel z vladyckého rodu z Malešova u Kutné Hory, kolem roku 1540 však působil jako purkrabí ve Velharticích. Od roku 1560 sloužil Rožmberkům, kteří si cenili jeho stavitelského umu. V roce 1564 se podílel na stavbě rybníka Vdovec, kde prokázal své schopnosti, a tak se o rok později stal hejtmanem třeboňského panství a vrchním fišmistrem. Jeho nejvýznamnějším dílem je rybniční soustava v okolí Chlumu u Třeboně – promyšlený systém rybníků a kanálů, který umožňuje efektivní hospodaření s vodou. Hlavní součástí této soustavy jsou rybníky Hejtman a Staňkovský rybník, jichž je Mikuláš Ruthard autorem a které dodnes patří k největším a nejvýznamnějším vodním plochám v oblasti. Ruthardova práce položila základy pro další rozvoj jihočeského rybníkářství a ovlivnila i jeho slavnějšího následovníka Jakuba Krčína. Jeho stavby formují jihočeskou krajinu dodnes.
Pusťte si rozhovor s Mikulášem Ruthardem a pozorně poslouchejte.
Ruthardem vybudovaný Staňkovský rybník nedaleko odtud stále drží rekord coby:
- největší český rybník (B=3)
- nejhlubší český rybník (B=5)
- nejníže položený český rybník (B=6)
Poznamenejte si správné číslo B a pokračujte k dalšímu zastavení.
Ferdinand d’Este – arcivévoda, který z Chlumu odjel vstříc osudu
Arcivévoda František Ferdinand d’Este (1863–1914) je dodnes znám jako muž, jehož smrt rozpoutala první světovou válku. Málokdo si ale uvědomuje, že k oné osudné cestě do Sarajeva vyjel právě z Chlumu u Třeboně – místa, které miloval a kde trávil své nejklidnější chvíle.
Chlum se stal jeho útočištěm, kam jezdíval se svou ženou Žofií a dětmi. V místním zámku nacházel klid od dvorských intrik a přísného protokolu, který mu jakožto následníkovi habsburského trůnu často ztrpčoval život. Lovy v hlubokých jihočeských lesích, projížďky krajinou a chvíle s rodinou pro něj znamenaly víc než lesk vídeňských salonů. Právě v Chlumu strávil své poslední dny před cestou, která změnila dějiny.
Dne 23. června 1914 opustil Chlum u Třeboně a vydal se přes Vídeň do Sarajeva. Tam na něj 28. června Gavrilo Princip spáchal atentát, který se stal rozbuškou světového konfliktu. Arcivévodův příběh se tak tragicky uzavřel – a Chlum zůstává místem, odkud vyrazil vstříc svému osudu.
Pusťte si rozhovor s Ferdinandem D'Este a pozorně poslouchejte.
Vůz, který na něj čekal ve Vídni cestou do osudného Sarajeva, měl problémy s:
- parním kotlem (C=9)
- elektřinou (C=8)
- dieselovým motorem (C=7)
Poznamenejte si správné číslo C a pokračujte k dalšímu zastavení.
Jan František hrabě z Fünfkirchenu – muž, který přežil vlastní pohřeb
Jan František hrabě z Fünfkirchenu (1709–1782) byl český šlechtic z rodu Fünfkirchenů, který vlastnil panství v jižních Čechách. Po smrti svého otce Jana Leopolda Arnošta z Fünfkirchenu zdědil panství Chlum u Třeboně, kde se významně zapsal do historie. V roce 1737 se hrabě Fünfkirchen šel se svým stavitelem podívat do budovy nové střelnice, kterou si hrabě nechal postavit poblíž zámku. Když byli uvnitř, klenba stropu se zřítila přímo na ně. Hrabě si myslel, že nevyvázne živý, zasypán sutinami se modlil k Panně Marii, aby ho zachránila. Jako zázrakem přežil, a ještě toho roku podnikl děkovnou pouť do známého štýrského poutního místa Mariazell. Zde se nechal se inspirovat místní bazilikou a v letech 1737–1745 na kopci v Chlumu u Třeboně nechal vystavět kostel Nanebevzetí Panny Marie. Scéna zřícení stropu střelnice na hraběte je znázorněna na fresce v kupoli kostela. Jan František byl dvakrát ženat a měl několik potomků, kteří pokračovali v rodové linii Fünfkirchenů.
Pusťte si rozhovor s hrabětem Fünfkirchenem a pozorně poslouchejte. Jakou hru hraje hrabě se svou drahou chotí, aby si zpříjemnili společné chvíle?
- šachy (D=3)
- člověče nezlob se (D=4)
- žolíky (D=5)
Poznamenejte si správné číslo D a pokračujte k dalšímu zastavení.
Jiří Niedl – učitel s vášní pro brouky
Jiří Niedl (*14. dubna 1920, Praha – †11. dubna 1986, Chlum u Třeboně) byl český pedagog, amatérský entomolog a herpetolog, známý jako spisovatel a popularizátor entomologie a teraristiky. Vystudoval libeňské gymnázium a pražský učitelský ústav K. S. Amerlinga, kde maturoval v roce 1939. Vyučovat začal v roce 1940 na obecných školách v Praze, v roce 1946 si rozšířil kvalifikaci na měšťanské školy. Krátce poté přesídlil do jihočeského Chlumu u Třeboně, kde působil jako učitel a později ředitel základní školy, kde učila i jeho manželka Marie Niedlová. V roce 1949 zde založil kroužek vivaristiky, který se postupně rozrostl v herpetologickou stanici, zaměřenou na chov a studium plazů a obojživelníků. Za svou pedagogickou práci obdržel v roce 1970 státní vyznamenání Vzorný učitel.
Od dětství projevoval silný zájem o biologii, především o hmyz, plazy a obojživelníky. Vyrůstal v pražských Bohnicích, které tehdy byly bohaté na přírodní rozmanitost. Již jako student, v roce 1934, se stal členem Československé společnosti entomologické, kde spolupracoval s profesionálními vědci a zaměřil se na výzkum střevlíkovitých brouků. Během svého života sbíral entomologický materiál nejen v Československu, ale také v zahraničí – podnikl výzkumné cesty do Bulharska, Rumunska, bývalé Jugoslávie, středoasijských zemí Sovětského svazu a také do Egypta.
Výsledky svého bádání publikoval v odborných časopisech a knihách. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Teraristika v koutku živé přírody (1972), kde popularizoval chov plazů a obojživelníků, cestopisná kniha Pouště, džungle a hory mých snů (1979) a jeho poslední dílo Okouzlen brouky a hady (1986), které vyšlo krátce před jeho smrtí. Jiří Niedl zanechal významnou stopu nejen v české pedagogice, ale i v popularizaci entomologie a teraristiky, a jeho práce inspirovala mnoho budoucích přírodovědců.
Pusťte si rozhovor s Jiřím Niedlem a pozorně poslouchejte. Pojem "vivaristika" znamená:
- způsob přípravy hovězího vývaru (E=2)
- nauka o tom, jak se něčeho vyvarovat (E=8)
- chov plazů a jiných teplomilných živočichů (E=4)
Poznamenejte si správné číslo E a pokračujte k poslednímu zastavení.
Dušan Vančura (1937–2020) byl významný český hudebník, textař a zpěvák, známý především jako dlouholetý člen legendární skupiny Spirituál kvintet. Narodil se v Užhorodě, dětství prožil v Dačicích a v Pelhřimově. Významnou část svého života však strávil v Praze, kde vystudoval vysokou školu elektrotechnickou, ale od mládí se věnoval především hudbě. Před vstupem do Spirituál kvintetu působil v různých hudebních souborech a věnoval se také skladatelské a textařské činnosti.
V roce 1969 se stal členem Spirituál kvintetu, kde působil více než padesát let a svým hlubokým barytonem přispěl k nezaměnitelnému zvuku skupiny. Byl autorem řady textů a překladů, které přiblížily zahraniční spirituály českému publiku. Dušan Vančura byl ceněn nejen pro svůj hudební talent, ale také pro svůj přirozený šarm, humor a laskavost.
Významnou součástí jeho života bylo i působení v pěveckém sboru Sejkorky z Chlumu u Třeboně, který založil se svou manželkou Zuzanou Vančurovou. Pod jejich vedením se sbor stal oblíbeným nejen v regionu, ale i na celostátních festivalech, a přispíval k rozvoji místní hudební tradice.
Vančurův odkaz zůstává živý v písních, které dodnes oslovují posluchače svou hloubkou a poetikou a které interpretoval v posledních letech svého života se svou skupinou Antikvartet.
Pusťte si rozhovor s Dušanem Vančurou a pozorně poslouchejte. Jaký mobiliář dnes nese na Dešťové zahradě jméno Dušana Vančury?
- stolek (F=3)
- dřevěná socha (F=4)
- lavička (F=5)
Poznamenejte si správné číslo F. Nyní máte všechny indicie potřebné k odemknutí boxu s odměnami, který najdete na infotabuli posledního zastavení. Číselný zámek má tři číslice, které získáte velmi jednoduchým výpočtem:
(A+B) (C-D) (E+F)
Pokud jste správně poslouchali a počítali, otevřete box, vezměte si jednu odměnu a zámek zase zamkněte.
Děkujeme, že jste si Historickou stezku Chlumem prošli, a doufáme, že jste se dobře bavili.
Na začátku stál nápad – dnes už nikdo vlastně neví čí, ale to nakonec není důležité. Následovala řada schůzek vedení školy, městyse a školního parlamentu a přihlášení do projektu Malý Leader, který vypsala MAS Třeboňsko. Do Třeboně jsme vezli připravenou prezentaci našeho projektu „Historická stezka Chlumem“ a dva tajné trumfy – Anežku Šnorkovou a Tobiáše Tetíka, dva členy školního parlamentu, kteří náš projekt skvěle představili.
I díky nim jsme vyhráli první místo a získali tak od MAS kapitál na realizaci našeho projektu. Pustili jsme se do díla a začali sbírat informace o osobnostech a místech. Zvolili jsme trasu, kudy Stezka povede, což nebylo příliš těžké. Následovalo rozdělení práce mezi členy školního parlamentu – každý žák dostal přidělenou osobnost nebo místo, o kterém musel zjistit co nejvíce informací a na jejich základě sestavit medailonek. Dále žáci vymýšleli fiktivní rozhovory s historickými osobnostmi. Po mnoha a mnoha schůzkách (celkem se školní parlament sešel kvůli Stezce 34x) jsme tyto rozhovory nahráli, přičemž do rolí našich historických osobností se vtělily všechny děti ze školního parlamentu. Provedli jsme děti celou přípravou, diskutovali s nimi vše, co se přípravy Stezky týkalo. Děti si zkusily samy navrhnout infotabule, logo Stezky, diskutovaly s námi o podobě hry, která Stezku provází, a měly vždy právo posledního slova o podobě Stezky. Za tímto projektem, který jsme s dětmi zrealizovali, je více než 200 hodin práce.
Doufáme, že si procházku po Historické stezce Chlumem užijete.
Tereza Suchá
Honza Březovský
AI Website Generator